Velikonoční

Velikonoční

Když se blíží Velká noc,
Všichni už se těší moc.
V domě bývá velký hluk,
Řádí děda, táta, kluk.
Každý spěchá do kuchyně,
Je tam máma nebo tchyně.
Pečou dobré cukroví,
Jak se dělá - nepoví.
Nabídnou ti mazanec,
Pomlázka - to bývá tanec!
Když si tatar upleteš,
Někdy nohama sotva pleteš.
A ta síla, jež ti nohy víže,
Věz, to není stav beztíže.
Vykoleduješ vajíčka,
Doma ochutnáš zajíčka.
Vejce pestře malovaná,
S láskou také háčkovaná.
Koledníci přijdou k vám,
Otvírejte návštěvám.
Kluci, ti se osmělí,
Hlavně ať jsme veselí!

Když už škaredá je středa,
Máma osvědčený recept hledá.
Těsto kynuté či šlehané,
Co nejlépe vymíchané.
Málo času na spánek,
Kéž se povede beránek!
Pro někoho čas se vleče,
Hlavně trouba ať dobře peče.
Ve formě upeč beránka,
Venku je jarní přeháňka.
Máma lítá, peče, vaří,
Jen ať se jidáše podaří.
Jidáš s medem - tradice.
Žije tím hlavně vesnice.
Pamatuj: špenát, třeba mražený,
Vždyť je tu čtvrtek zelený!
Půst je vždy na Velký pátek,
Křesťanský to hlavní svátek.
Pak už Bílá sobota,
V celém domě robota.
K vidění je každý rok
V kostelích pak Boží hrob.
Že zvuk zvonů nehřímá?
Zvony odletěly do Říma!
Co však slyšet od veřejí?
To řehtačky kluci roztáčejí.
V pondělí bývá pomlázka,
Někdy náročná "procházka".
Voděnka vždy proudem teče,
Švihají mrskuty, karabáče.
Voda nás trochu ochladí,
Co však neudělat pro mládí.
Zdraví - mládí: ať jsou věčné,
Za to každému jsme vděčné!
Dáme vejce, skleničku,
Posedíme chviličku.
Když poslední se vzdálí host,
Máš už toho všeho dost.
Na svátky je jídla hojnost,
Vždyť je jarní rovnodennost.
Svátků jara jistota:
VEJCE - SYMBOL ŽIVOTA!