Blíží se konec toho snad nejkrásnějšího měsíce v roce, kdy se příroda představuje v celé své kráse. Každý nemá zahrádku, ale i obyvatelé měst se rádi pokochají květinovou krásou nebo načerpají sil v zeleni parku. Posílám zbytek "jarních" fotek, aby se i ostatní mohli podívat jaké bylo to letošní jaro u nás ve městě - určitě pestré, hýřící barvami a také pohledné pro oko.
Těmito dvěma obrázky nás chtěla Petra pozvat do svého rodného města Opavy. O tomto městě se můžete dočíst mnohé na jejich vlastních stránkách http://petulkaaevulka.blog.cz/
Loni na jaře začala Jitka na svém blogu zveřejňovat návody k háčkování. Dlouho jsem nedržela háček v ruce, začátky jsem získala ve škole od šikovné paní učitelky, doma mi s tím pomáhala moje zlatá babička. Nyní po letech jsem to chtěla zkusit znovu. Neměla jsem zkušenosti s háčkováním podle nákresu. Ověřila jsem si, že Jitčiny návody jsou vhodné i pro začátečnice. Jsou velmi srozumitelné a pokud ovládáte základy háčkování, určitě se výsledek projeví. Velmi dobře se mě osvědčila příze Sněhurka.
Návod najdete: Jitčin blog ► rozcestník Ruční práce ► Háčkování ► Předlohy k háčkování (8. 4. 2007, ve druhé polovině) Středový motiv je vhodný jako ozdoba na vánoční stromeček.
Při procházkách městem jsem si uvědomila, kolik veřejných ploch, záhonků i kontejnerů je osázeno maceškami. Nepřeháním, když uvedu, že to budou tisíce rostlin. Macešky mají už dlouhou historii, vždyť je známo, že se pěstovaly ve starém Řecku kolem roku 400 př. n. l. Dnes je pod názvem viola nebo violka známo asi 450 odrůd na všech kontinentech. Dnešní pěstované druhy jsou šlechtěné. Šlechtění začalo v Anglii asi před 200 lety. Zahradní velkokvěté macešky jsou přezimující rostliny. Kvetou už na podzim, ale hlavní období květu přichází na jaře. Jestliže je na květu kresba, patří do odrůd macešek s okem, pokud kresba chybí, jsou to macešky bez oka. Potěšte se i Vy krásou macešek. Protože v květnu kvete také šeřík, jako bonus přidávám pár fotografií, bohužel, vůni šeříku monitor předat neumí :o)
Háčkování je krásná relaxace. Dokladem toho, že se této ruční práci mohou věnovat i děti, svědčí tyto fotografie pořízené na výstavě dětských ručních prací. Pokud se necháte inspirovat, mohou vzniknout výrobky pro panenky, k výzdobě interiéru nebo jen tak - pro radost. Tak nezbývá, než najít háček a přízi a s dobrou náladou se pustit do díla!
Druhá květnová neděle je už tradičně věnována našim maminkám. Tento svátek má svou dávnou historii. Začalo to v Anglii, kde se už v 16. století slavila Mateřská neděle nebo Neděle matek. Pak se úsilí o boj za práva matek přeneslo do USA, kde se pro matky angažovala Anna Reevers Jarvisová z Philadelphie, která byla sama matkou 11 dětí. Anna Jarvisová zahájila kampaň za ustavení Dne matek jako národního svátku. V roce 1914 byl Den matek oficiálně prohlášen národním svátkem. Druhou květnovou neděli maminky nepracovaly, všechny práce za ně obstarávaly děti, které své maminky také obsluhovaly. K nám přišly oslavy Dne matek po roce 1918. Říká se, že největší zásluhu na tom měla Alice Masaryková, dcera TGM. V roce 1923 byl Den matek poprvé slaven v Československu. Báseň Jaroslava Seiferta a kytička konvalinek je určena všem maminkám, které zavítají do Ženského klubu.První dopis mamince - Jaroslav Seifert
Už vím, dám dopis na zrcadlo, či do košíčku na šití, však žel, dosud mě nenapadlo, co psát, jak dopis začíti.
Maminko moje milovaná, a v zubech konec násadky, přemýšlím, stránka nenapsaná čeká a čeká na řádky.
Přeji Ti v den Tvého svátku - ve slově Tvého velké T - no vida, už mám druhou řádku a pokračuji ve větě: štěstí - po t se píše ě - a zdraví - a pak selhává už nadobro má fantazie, tak přízemní a kulhavá.
A trhám papír, muchlaje ho - maminka stojí nad válem a chystá něco voňavého - a v odhodlání zoufalém přibíhám k ní, tiskne mě k sobě, očima, mlčky, ptá se mě.