Tam odkud pocházím jsem pověstná svými toulkami lesem, mám své místo kam chodím vypovídat svoje trápení, starosti,bolesti i úspěchy. Je to starý strom na okraji lesa, dub který tiše naslouchá když o jeho kmen opřena mu vyprávím...
Pak když zmlknu, on šumí svými listy své moudro a tajemství. Sedím, dívám se na malebnou vísku na kopečku a cítím sílu stoletého dubu. Odcházím jiná, posílená a přitom smířená...
Jsou v našem lese zvláštnosti, snad to dělá ta úchvatná kotlina, balvany a celé skály vzácného slepence, snad dutá místa která cítíš když jdeš v pohorkách, snad různé dutiny,r ozsedliny, snad stáří či příbehy věkem zapomenuté...
Jsou v našem lese zvláštnosti, snad to dělá ta úchvatná kotlina, balvany a celé skály vzácného slepence, snad dutá místa která cítíš když jdeš v pohorkách, snad různé dutiny,r ozsedliny, snad stáří či příbehy věkem zapomenuté...
Na svých toulkách se dostávám do dalšího lesa který má v sobě něco zlověstného. Citliví lidé to cítí stejně jako já a pes, chová se tam jinak.
Kdysi dávno tudy vedla prastará formanská cesta, dole podle říčky těsně pod lesem či snad lesem, dle starých dokladů byli tam hluboké hvozdy. Nahoře v lese sídlila banda velmi obávaných krvelačných loupežníků kterým nic nebylo svaté. Koho chytili zabili ukrutným způsobem podřízli mu hrdlo. Les má dle toho i název Hrdla. Byli tak krvežízniví že na ně král poslal vojsko a to konečně ukončilo jejich řádění a ulevilo kraji. Právě na vršku snad konaly své hrůzné činy a toto místo si navěky uchovalo hrůzné vzpomínky.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Milé členky i hosté,
jestliže nemáte účet na google, tak pro vložení komentáře zvolte možnost
"název/URL" (pouze kdo máte blog či webové stránky) nebo
"anonymní" (ostatní) - v tom druhém případě zanechte i svůj podpis.