O bolavém zubu

Můj miláček dostal k padesátce nové zuby a tak počítal s tím, že je bude mít do důchodu a pak dostane klapací. To znamená že od padesátky už nebude se zubama mít problémy a nebude muset k zubaři.
Jenže se šeredně zmýlil a zuby se začaly ozývat už po čtvrt roce. Bolest se stupňovala až vyvrcholila tento víkend v pořádný zánět.
V pátek se pochlubil že ho to bolí, večer začala pusa opuchat a šel spát bez večeře.
Ještě drškoval ...
V sobotu byl zamlklejší, k obědu si poručil něco měkkého, spolknul prášek a drškoval...
V noci ale bylo hůř a řekla bych že zle Nemohl spát, několikrát za noc mě vzbudil,  jednou takovým způsobem, že jsem se lekla a vyskočila s heknutím z postele... jestli nám ale někdo odřel zrcátko u auta jsem se odmítla jít podívat, je to přece jen tři patra dolů a ve tři hodiny ráno.
Neděle ... Prášek nezabral, vytáhla jsem z tajných zásob vodku a nalila štamprdli k výplachu a zmrtvění, přidala jsem maso z mrazáku jako obklad a větu jedeme k zubaři!!!  Můj nápad byl zhodnocen tak na 70%. Zmrzlé maso a panák čisté kořalky na výbornou, se zubařem se mám jít vy*** fotit. Bylo 10h dopoledne, oběd si poručil žádný. Ještě drškoval se slušnou razancí
Ve třináct hodin se tiše ozvalo pojedeš tam se mnou??? Byl jako ovečka před popravou.
V čekárně spousta lidí, miláček v očích slzy a na tváři pytlík s ledem, když na něho konečně došla řada byla z něho chodící mrtvola, vypadal na kolaps a než se dveře do ordinace za ním zavřely, já spatřila jeho zoufalý pohled...
Za dvacet minut byl venku, vypadal  ztrhaně, ale v jeho tváři se značila úleva. V jedné ruce třímal recept na antibiotika a v druhé zub s kouskem můstku. Něžně jsem ho pohladila a odvezla domů.
Už zase drškuje... 

Hezký den Jana - ada.cat